Jak navrhnout zimní zahradu, která půjde využívat celý rok?
Zimní zahrada pro celoroční užívání musí mít od začátku promyšlenou orientaci ke světovým stranám, zasklení, stínění, větrání i vytápění. Rozhodnout je třeba o způsobu využití dřív, než se začne řešit konstrukce.
Zimní zahrada už není jen sezónním doplňkem domu. Současná architektura ji stále častěji začleňuje přímo do obytného prostoru, obvykle navazuje na obývací pokoj, kuchyni nebo jídelnu. Zda ji chceme užívat od jara do podzimu, nebo po celý rok, určuje, jak bude navržena.
Pro celoroční využití nestačí kvalitní konstrukce a zasklení. Záleží také na orientaci ke světovým stranám, zastínění, větrání a vytápění. Jejich kombinace rozhodne, zda vznikne příjemný obytný prostor, nebo místnost přehřátá v létě a příliš chladná v zimě.
Krok 1: Rozhodněte, jak a kdy ji budete užívat
Je dobré vědět nejen to, kde zimní zahrada bude, ale také kdy ji budeme nejčastěji využívat. Orientace ke světovým stranám se přitom významně liší:
- Jih: v zimě může využívat sluneční zisky, v létě je bez kvalitního zastínění náchylná k přehřívání.
- Západ: kritická bývají zejména horká letní odpoledne.
- Východ: nabízí více ranního slunce.
Velké prosklené plochy přivádějí denní světlo hlouběji do dispozice a vizuálně propojují dům se zahradou. Neplatí ale, že čím více skla, tím lépe.
Krok 2: Vybírejte zasklení podle dvou vlastností
Sklo tvoří podstatnou část konstrukce a výrazně ovlivňuje její vlastnosti. U celoročně využívaného prostoru je důležitý součinitel prostupu tepla, tedy schopnost zasklení bránit únikům tepla. Sledovat je třeba také solární faktor, tedy množství sluneční energie, které sklo propustí do interiéru.
Požadavky se tu částečně rozcházejí: co pomáhá v zimě, kdy slunce prostor přirozeně ohřívá, může být problémem v létě. Zvlášť citlivá je prosklená střecha, na kterou v létě dopadá velké množství slunečního záření. Zároveň musí zvládnout déšť, vítr a zejména zatížení sněhem.
Návrh proto není jen otázkou vzhledu nebo výběru profilů. Konstrukce musí být staticky navržena s ohledem na velikost jednotlivých polí, použité sklo i místní klimatické podmínky.
Krok 3: Počítejte se stíněním a větráním
Přehřívání bývá jedním z největších problémů špatně navržených zimních zahrad. Důležitý je systém zastínění umístěný z vnější strany konstrukce, protože sluneční záření zachytí dřív, než projde sklem a začne ohřívat interiér. Týká se to svislých stěn, zejména ale prosklených střech.
Důležité je i dostatečné větrání, které může využít přirozené proudění vzduchu:
- přívodní otvory se umisťují do spodní části konstrukce,
- ohřátý vzduch odvádějí okna nebo větrací prvky co nejvýše,
- v létě může výrazně pomoci možnost otevřít část střechy.
U komfortnějších zimních zahrad lze větrání i stínění automatizovat. Systém podle teploty nebo intenzity slunečního záření sám otevře střešní okna či stáhne stínění. Čidlo deště otevřená okna při změně počasí automaticky zavře.
Krok 4: Naplánujte vytápění
Pokud má být zimní zahrada využívána celoročně, je třeba myslet i na vytápění. Jako ideální lze doporučit celoplošné podlahové vytápění. Možností jsou také konvektory vhodně umístěné podél svislých stěn nebo topná skla.
Na co si dát pozor: detaily, které nejsou vidět
Některé detaily nejsou na první pohled viditelné, ale ovlivňují provoz i životnost zimní zahrady. Jde především o:
- napojení konstrukce na dům,
- spojení jednotlivých profilů,
- prahy dveří,
- přechod mezi svislou konstrukcí a střechou.
Pokud jsou tato místa špatně vyřešena, mohou vzniknout tepelné mosty a následně kondenzace vodní páry. Riziko je vyšší v zimních zahradách s velkým množstvím rostlin nebo s vodním prvkem, kde bývá vyšší vzdušná vlhkost.
Pergola, nebo zimní zahrada?
Pergola může mít střechu i prosklené boční stěny a zimní zahradě se na první pohled může podobat. Z hlediska využití jde ale o dva různé prostory. Pergola zůstává především exteriérovým prvkem, který chrání před sluncem, deštěm a větrem a prodlužuje dobu strávenou venku.
Zimní zahrada určená pro celoroční využití je plnohodnotnou součástí domu. Tomu musí odpovídat konstrukce, zasklení, řešení detailů, větrání i vytápění.
Příklad z praxe
Jako příklad poslouží hliníkové zimní zahrady Schüco, které jako Schüco Premium Partner vyrábí firma DAFE - PLAST Jihlava, s.r.o.
Časté otázky
Čím se liší zimní zahrada od pergoly?
Pergola je především exteriérový prvek, který chrání před sluncem, deštěm a větrem. Zimní zahrada určená pro celoroční využití je plnohodnotnou součástí domu.
Jak zabránit přehřívání zimní zahrady v létě?
Pomáhá vnější zastínění, které zachytí sluneční záření dřív, než projde sklem, a dostatečné větrání. Přívodní otvory bývají dole, odvod ohřátého vzduchu co nejvýše.
Jak vytápět zimní zahradu využívanou celoročně?
Jako ideální lze doporučit celoplošné podlahové vytápění. Možností jsou také konvektory podél svislých stěn nebo topná skla.