Tepelné čerpadlo vychází provozem levněji než plyn i elektrokotel, ukazuje srovnání AVTČ a ČVUT
Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) zveřejnila výpočty ročních provozních nákladů tepelných čerpadel, plynového kotle a elektrokotle. Vycházejí ze studie ČVUT a počítají s rodinným domem o ploše 150 m² – novostavbou, domem před rokem 2000 i domem z 80. let.
Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) přináší srovnání provozních nákladů různých zdrojů vytápění. Výpočty asociace vycházejí z energetické studie, kterou vedl profesor Karel Kabele z ČVUT. Studie se věnovala vlivu vybraných parametrů energetické náročnosti rodinných domů a hodnotila využití tepelných čerpadel a jejich dopad na úsporu energie u budov různého stáří a stupně zateplení.
Srovnání zahrnovalo vytápění plynem, elektrokotlem, kotlem na uhlí a kotlem na dřevo. Z hlediska účinnosti vyšla ve studii tepelná čerpadla jako nejúčinnější varianta. Obecné hodnoty účinnosti jednotlivých zdrojů studie stanovila záměrně konzervativně.
Jak se účinnost čerpadel posuzuje
Účinnost tepelného čerpadla při vytápění udává SCOP, tedy sezónní topný faktor. Vyjadřuje, jak efektivně čerpadlo dodává teplo v průběhu celého roku. Chladicí výkon se sleduje hodnotou SEER u systémů vzduch–vzduch a COP_cooling u čerpadel s otopnou soustavou.
Nejrozšířenější jsou systémy vzduch–vzduch a vzduch–voda. Jejich SCOP se v běžných podmínkách pohybuje přibližně od 3,8 do 5, což zjednodušeně znamená 4 až 5 jednotek tepla z jedné jednotky elektřiny. Elektrokotel a plynový kotel potřebují na jednu jednotku tepla přibližně jednu jednotku elektřiny. Systémy země–voda mohou díky stabilnější teplotě země dosahovat ještě vyšší účinnosti, bývají ale technicky i investičně náročnější.
Model domu a ceny energií
Studie pracuje s jednotným modelem: rodinný dům ve Středočeském kraji s venkovní výpočtovou teplotou −13 °C, vnitřní teplotou 21 °C a denní spotřebou teplé vody 150 litrů bez cirkulace. Model počítá se dvěma podlažími i s variantou bungalovu, výškou stropu 2,6 metru a jednoduchým tvarem budov.
Výpočty asociace počítají s domem o ploše 150 m² a s roční spotřebou elektřiny domácnosti 5 000 kWh. Elektřina stojí 3,7 Kč/kWh v sazbě D57 (využívají ji domácnosti s tepelným čerpadlem) a 5,9 Kč/kWh v sazbě D02. Plyn je v modelu za 1,6 Kč/kWh, uhlí za 6 790 Kč/t.
Roční náklady podle typu domu
Starší domy mají podle studie AVTČ ve spolupráci s odborníky ČVUT větší tepelné ztráty. U domů z 80. let se průměrný součinitel prostupu tepla pohybuje kolem 1,21 W/m²K, u běžných staveb před rokem 2000 nad 0,39 W/m²K. Domy po roce 2000 jsou díky lepší izolaci pod touto hranicí.
Roční náklady na vytápění domu o ploše 150 m² podle výpočtů asociace:
- Novostavba (tepelná ztráta cca 4–6 kW): čerpadlo vzduch–vzduch 37 350 Kč, vzduch–voda 39 950 Kč, země–voda 37 100 Kč, plynový kotel 52 350 Kč, elektrokotel 73 450 Kč.
- Dům před rokem 2000 (cca 8–12 kW): vzduch–vzduch 53 350 Kč, vzduch–voda 60 450 Kč, země–voda 53 500 Kč, plynový kotel 83 150 Kč, elektrokotel 145 450 Kč.
- Dům z 80. let (cca 12–16 kW): vzduch–vzduch 85 350 Kč, vzduch–voda 101 600 Kč, země–voda 86 200 Kč, plynový kotel 144 700 Kč, elektrokotel 289 350 Kč.
Čím starší dům, tím větší jsou rozdíly mezi zdroji, protože s vyšší potřebou tepla roste význam účinnosti. U domu z 80. let tak provoz elektrokotle vychází na 289 350 Kč ročně, zatímco čerpadla vzduch–vzduch na 85 350 Kč.
„Výsledky potvrzují, že tepelné čerpadlo patří z pohledu provozních nákladů k nejvýhodnějším řešením zdroje vytápění napříč všemi typy rodinných domů. Rozdíly mezi jednotlivými variantami čerpadel samozřejmě hrají roli, ještě podstatnější je ale samotná volba této technologie ve srovnání s plynem nebo elektrokotlem,“ říká David Šafránek, technický expert Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Čerpadlo a starší domy bez zateplení
Podle studie mohou i domy s vyššími tepelnými ztrátami splnit požadavky na energetickou náročnost, konkrétně ukazatel primární energie, hlavní kritérium v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Primární energie zohledňuje, kolik energie dům spotřebuje i z jakého zdroje pochází. Tepelná čerpadla mají díky vysoké účinnosti a velkému podílu obnovitelné energie výhodnější hodnocení než fosilní zdroje, a splní tak požadavky PENB často už od stavebního standardu konce 70. let.
Podle asociace zateplení energetickou bilanci dále zlepšuje, ale není nutné jako první krok. AVTČ uvádí, že čerpadlo dokáže i u starších a hůře zateplených domů výrazně snížit náklady na vytápění bez velkých stavebních zásahů. Úspory z provozu podle asociace přicházejí okamžitě, zatímco zateplení lze řešit postupně podle možností domácnosti.
Mráz, hory a hybridní řešení
Podle asociace dokážou čerpadla fungovat úsporně i ve vyšších nadmořských výškách nebo v oblastech s častějšími mrazy. Řada dnes nabízených zařízení, zejména s chladivem R290, podle ní pracuje i při venkovních teplotách kolem −25 °C a dosahuje výstupní teploty vody až 75 °C. AVTČ uvádí, že tato zařízení mohou dobře fungovat také v horských oblastech s vysokou účinností, která je u tepelných čerpadel nejvyšší ze zdrojů vytápění porovnávaných legislativou.
U objektů s vyšší tepelnou ztrátou (například 20 kW i více) nebo s původní otopnou soustavou může být vhodné hybridní řešení, tedy kombinace čerpadla se stávajícím zdrojem, například plynovým kondenzačním kotlem nebo kotlem na dřevo. Dává smysl třeba u historických objektů nebo tam, kde se plánuje postupná renovace. Kombinace ale přináší vyšší flexibilitu i další náklady na servis a revize.
U starších domů lze podle asociace výkon čerpadla snížit úpravou otopné soustavy: zvětšením plochy radiátorů, optimalizací průtoků a teplotního spádu nebo hydraulickým vyvážením. Často tak stačí čerpadlo o výkonu kolem 12–16 kW místo 20 kW.
Fotovoltaika a správný návrh
Čerpadlo lze propojit s fotovoltaikou. Elektřinu ze solárních panelů lze využít zvláště při přípravě teplé vody nebo letním chlazení. V zimě fotovoltaika celou spotřebu na vytápění nepokryje, proto je třeba zajistit doplnění elektřiny, například nákupem obnovitelné energie ze sítě. U větších objektů lze s čerpadly země–voda využít i rekuperaci a přečerpávání tepla, a dosáhnout tak podle asociace úspory až 80 % na energiích za rok oproti stavu před výměnou zdroje.
„Dlouhodobě vnímáme, že v debatě o úsporách chybějí konkrétní provozní scénáře, o které by se domácnosti mohly opřít, ať už rekonstruují, staví nový dům, nebo mění dosluhující zdroj vytápění,“ říká Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Asociace zdůrazňuje, že o výsledku rozhoduje správný návrh a kvalitní instalace celého systému. AVTČ postupně zaštiťuje ověřené montážní firmy přímo i přes výrobce a distributory z členské základny. Členové respektují etický kodex montáže a některé firmy mají Značku kvality, která má garantovat kvalitu montáže.
Fotogalerie 2 fotky
Foto: Asociace pro využití tepelných čerpadel
Časté otázky
Musí se starší dům před pořízením tepelného čerpadla zateplit?
Podle asociace AVTČ zateplení není nutné jako první krok. Čerpadlo podle ní výrazně sníží náklady i u hůře zateplených domů a zateplení lze řešit postupně.
Kolik stojí ročně vytápění domu z 80. let o ploše 150 m²?
Podle výpočtů AVTČ je to 85 350 Kč u čerpadla vzduch–vzduch, 86 200 Kč u země–voda a 101 600 Kč u vzduch–voda. Plynový kotel vychází na 144 700 Kč a elektrokotel na 289 350 Kč.
Funguje tepelné čerpadlo i při velkých mrazech?
Podle asociace řada zařízení, zejména s chladivem R290, pracuje i při venkovních teplotách kolem −25 °C a dosahuje výstupní teploty vody až 75 °C.

